Štítek: sobota

• Tvrdí se, že sobota jako sedmý den byla zrušena, nahrazena či naplněna. Pokud by to byla pravda, proč by potom Ježíš Kristus věnoval tolik času řešení otázky, jaký je smysl soboty a jak ji správně zachovávat?
• Farizeové věděli, že jedním z důvodů, pro něž se Izraelci dostali do babylonského zajetí, bylo znesvěcení soboty. Proto se snažili zabránit tomu, aby se něco takového opakovalo. Vytvořili dlouhé seznamy pravidel a předpisů o tom, co je a není přijatelné dělat v sobotu. Jejich hlavním záměrem bylo ochránit svatost soboty. Ale zapoměli na to, že sobota má být den odpočinku od naší práce, den oslavy Boha a vzájemného společenství věřících takovým způsobem, který není možný během běžného pracovního týdne.
• Nositel Nobelovy ceny za fyziku Steven Weinberg kdysi řekl: „S náboženstvím, nebo bez – vždy budou dobří lidé, kteří budou dělat dobré věci, a zlí lidé, kteří budou dělat špatné věci. Ale na to, aby dobří lidé dělali špatné věci, na to je třeba náboženství.“ V 17. století francouzský matematik, fyzik, vynálezce, spisovatel a filozof Blaise Pascal varoval: „Lidé nikdy nedělají zlo tak dokonale a s takovým nadšením, jako když ho činí z náboženského přesvědčení.“ I když se obě tato tvrzení mohou zdát přehnaná, jsou žel v některých ohledech pravdivá. Určité pochopení tohoto paradoxu nám může přinést i toto studium farizeů a jejich pohledu na sobotu. „Když se Ježíš zeptal farizeů, zda je správné konat v sobotu dobré skutky, nebo zlé, zachránit život, nebo jej zmařit, nastavil tím zrcadlo jejich bezbožným úmyslům. S nenávistí v srdci usilovali o jeho smrt, zatímco on zachraňoval život a přinášel radost celým zástupům. Bylo lepší v sobotu zabít, jak měli v plánu, nebo uzdravit nemocného, jako to udělal on? Bylo správnější uvažovat v svatý Boží den o vraždě, nebo mít v srdci lásku ke všem lidem a projevovat ji skutky milosrdenství?“ (DA 287; TV 180)

Read More „Myšlenky k sobotě dne odpočinku“