Napíši jen otázku na zamyšlení. Bylo by potřeba vzkříšení mrtvý po příchodu Ježíše Krista, kdyby platilo to, že jde člověk údajně hned do nebe či očistce?
Poslouchal jsem na toto téma přednášku na https://www.youtube.com/watch?v=YSg4zL3YlKQ.
Postřehl jsem zajímavé postřehy:
- Vzpomenul Lazarovu smrt
Jan 11:11-16
11 To pověděl a potom jim řekl: „Náš přítel Lazar usnul; ale jdu, abych ho probudil.“
12 Učedníci mu řekli: „Pane, spí–li, bude v pořádku.“
13 Ježíš však mluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku.
14 Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: „Lazar zemřel.
15 A kvůli vám se raduji, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili. Pojďme k němu.“
16 Tomáš, řečený Didymos, řekl svým spoluučedníkům: „Pojďme i my, ať spolu s ním zemřeme!“
Dále v textu Lazara nevolá, aby sešel z nebe či očistce, ale z hrobu. - Dalším příkladem byl sám Ježíš Kristus v pátek umřel, v sobotu odpočíval v hrobě a v neděli vstal z mrtvých.
- Lukáš 23:43 [Ježíš] mu řekl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ Mnozí poukazují na to, že budeme hned v ráji. Nicméně jak verš Jan 20:17 zmiňuje Ježíš jí řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke [svému] Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: ‚Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu.’“ Je třeba ten výrok brát obrazně s určitým smyslem. I Ježíš nešel po smrti do nebe, ale byl v hrobu. K Otci šel až po té co vstal z mrtvých a po činnostech co dále následovaly.