Posts

Víra

Uctívání Marie

Nechápu, že křesťané určitého vyznání nevidí to očividné rouhání. Viz. nově obnovený pomník Marie. Zde je vidět Marii jak šlape na krku draka. Asi brali inspiraci ze Zjevení 12. Je velmi smutné jak lidská zaslepenost, nechce vidět skutečný význam těch obrazů ve Zjevení a v Bibli.

Podle všeho si dosadili verše ze Zjevení 12:1-6 na jejich uctívanou Marii. A ukázalo se veliké znamení v nebi: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna z dvanácti hvězd. …

Pozorný čtenář pochopí, že je zde psáno o ženě jako církvi. Nakonec verš 7 ukazuje kdo skutečně bojoval proti draku nebo-li satanu: A v nebi nastala válka: Michael a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale neobstáli, a už pro ně nebylo místo v nebi.

„Stalo se, když toto říkal, že jedna žena ze zástupu pozvedla hlas a řekla mu: “Blahoslavené lůno, které tě nosilo, a prsa, z nichž jsi sál!” Ale on řekl: “Spíše jsou blahoslavení ti, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.”“

Lukáš 11:27-28 (Zde se mluví o Ježíši Kristu a jeho matce Marii.)

Můj pohled možný či nemožný?
Po shlédnutí x. videí o zjevení údajné Marii kterou uctívají, i když se budou chtít lidem namluvit, že ji neuctívají. Mě došlo, kdo by mohl být ten svůdce. V poslední době před příchodem skutečného Pána Ježíše Krista. Je psáno, že přijdou: Matouš 24:24 Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou ukazovat veliká znamení a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené. Nakonec přijde jejich Marie a bude dělat zázraky apod.

Zamyšlení od Pána Václava Koplíka na podobné téma:

Články

Zamyšlení nad Severokorejským režimem

Díval jsem se na záznamy ze skrytých kamer ze Severní Koree. Teď co přemýšlím o židovském národě Ježíšovi doby tak tam měli dost silné slovo farizeové tak jako za doby temna papežský systém či jiné diktátorské režimy. Podobně i v Severní Korei je svědomí lidí utlačováno tamějším režimem. Ne-li stejné to bylo i u židů, mnozí se báli projevit víru v Ježíše jinak by byli vyloučeni ze synagog a přineslo by jim to určité problémy mnohdy i smrt. Nakonec si teď uvědomuji, že satan pracuje v určitém stádiu stejným způsobem i v dnešní době v naši současné společnosti. Třeba v otázce evoluce (hmota stvořila informaci) versus stvoření (informace stvořila hmotu). Stačí, aby vědec uvěřil ve stvoření a je ve většině případech vyloučen z univerzity či archeolog nedostane grant na svoji práci.

Taková zajímavost s Korejského režimu. Musejí tam pravidelně navštěvovat setkání kde uctívají svého vůdce jinak se stávají podezřelými. Stejné to bylo i za doby temna, kdy člověk nešel do římskokatolického kostela a hnedle byl spojovaný s protestantem neboli byl podezřelým.

Tak i tak jsou a byli lidé, kteří věří a věřili upřímně. Znají a znali skutečnou lásku. Jinak řečeno nenechali se zlem polapit.

Proto je stále aktuální text ze Zjevení 14:12 Zde je zapotřebí vytrvalosti svatých, kteří se drží Božích přikázání a Ježíšovy víry.

Sobota

Myšlenky k sobotě dne odpočinku

  • Tvrdí se, že sobota jako sedmý den byla zrušena, nahrazena či naplněna. Pokud by to byla pravda, proč by potom Ježíš Kristus věnoval tolik času řešení otázky, jaký je smysl soboty a jak ji správně zachovávat?
  • Farizeové věděli, že jedním z důvodů, pro něž se Izraelci dostali do babylonského zajetí, bylo znesvěcení soboty. Proto se snažili zabránit tomu, aby se něco takového opakovalo. Vytvořili dlouhé seznamy pravidel a předpisů o tom, co je a není přijatelné dělat v sobotu. Jejich hlavním záměrem bylo ochránit svatost soboty. Ale zapoměli na to, že sobota má být den odpočinku od naší práce, den oslavy Boha a vzájemného společenství věřících takovým způsobem, který není možný během běžného pracovního týdne.
  • Nositel Nobelovy ceny za fyziku Steven Weinberg kdysi řekl: „S náboženstvím, nebo bez – vždy budou dobří lidé, kteří budou dělat dobré věci, a zlí lidé, kteří budou dělat špatné věci. Ale na to, aby dobří lidé dělali špatné věci, na to je třeba náboženství.“ V 17. století francouzský matematik, fyzik, vynálezce, spisovatel a filozof Blaise Pascal varoval: „Lidé nikdy nedělají zlo tak dokonale a s takovým nadšením, jako když ho činí z náboženského přesvědčení.“ I když se obě tato tvrzení mohou zdát přehnaná, jsou žel v některých ohledech pravdivá. Určité pochopení tohoto paradoxu nám může přinést i toto studium farizeů a jejich pohledu na sobotu. „Když se Ježíš zeptal farizeů, zda je správné konat v sobotu dobré skutky, nebo zlé, zachránit život, nebo jej zmařit, nastavil tím zrcadlo jejich bezbožným úmyslům. S nenávistí v srdci usilovali o jeho smrt, zatímco on zachraňoval život a přinášel radost celým zástupům. Bylo lepší v sobotu zabít, jak měli v plánu, nebo uzdravit nemocného, jako to udělal on? Bylo správnější uvažovat v svatý Boží den o vraždě, nebo mít v srdci lásku ke všem lidem a projevovat ji skutky milosrdenství?“ (DA 287; TV 180)

Read More „Myšlenky k sobotě dne odpočinku“